Moje změna v kosmetice aneb jak se z milovníka kosmetiky stal zoufalec No.2

  Minule jsem vám psala o mé změně v přístupu ke kosmetice a jak jsem k ní přišla. Dnes bych se chtěla věnovat otázce „Proč přírodní kosmetiku?“

  Kůže je náš největší tělní orgán. Když si spočítáte, kolik produktů použijete při vaší denní péči o tělo, pleť a vlasy a zároveň vezmete v potaz fakt, že pokožka vstřebává až 60% všech látek, které jí skrz kosmetiku dodáte, máte tu koktejlový efekt jak vyšitý. V těle se vám nahromadí chemické látky, které sice nemusejí mít jednotlivě pro zdraví žádné následky, ale v kombinaci s jinými můžou z dlouhodobého hlediska působit až fatálně. A to už je důvod s velkým "D", abyste se začali zajímat, copak že si to vlastně na sebe dennodenně mažete.

    Jeden extrémní příklad hned na úvod - čím byste si raději namazali obličej? Rostlinným olivovým olejem, z něhož zcela zřetelně cítíte vůni oliv, a když jej ochutnáte, můžete na jazyku rozeznat dokonce onu charakteristickou natrpklou chuť a hlavou vám přitom proběhne představa ohromného sadu nízkých olivovníků se stříbřitými listy... Nebo raději zalovíte v kanystru s naftou a máznete si na čelo něco málo smradlavé tekutiny, kterou jste původně chtěli natankovat do auta? Myslíte si, že je to přehnané? V čem? (Vsuvka: Ano, znám lidi, viď tati, kteří zvolí tu naftu. Ti už dál číst nemusí😉 ) Olivový olej je olivový olej. Nic víc, nic míň. Ovšem ta věc v kelímku, kterou máte zrovna v ruce a jejíž hlavní složkou je obyčejná vazelína, nebo parafín je... je jednoduše vyrobená z ropy. Chemicky upravená ropa, „vyvoněná“ syntetickým parfémem. Stačí vám obyčejný selský rozum k tomu, abyste dokázali posoudit, co použití těchto věcí přinese vaší kůži, respektive zdraví.

   Čímž se chci dostat k argumentu nejzásadnějšímu. A totiž k látkám ověřených léty a léty používání a ke koktejlovému efektu těchto látek v organismu. Pokud použijete přírodní kosmetiku, víte naprosto přesně, jak se bude na kůži chovat, případně co s vámi udělá 20, 30, 40 let užívání např. růžové vody, kokosového oleje, nebo včelího vosku. Z historie víme, že už ženy ve starověkém Řecku objevily kouzlo medu, Egypťanky přísahaly na hennu a vaše praprapraprababička jistě věděla, že super pleťová maska se dá vytvořit z obyčejné syrovátky. Proto můžete tvrdit, že kombinace několika olejů, másel nebo extraktů se mezi sebou "nepobije" a v kůži nebo orgánech se nebude hromadit. Dokážete ale říci, co vám za stejnou dobu s obličejem a zdravím provede denní dávka chemických látek jako jsou hliník, parafín, sodium benzoate, propylenglykol nebo triclosan? Jelikož jde o chemické látky, které jsou poměrně nové, a nikdy v minulosti si na sebe člověk nevrstvil tolik těchto látek najednou, tak nikdo nemůže tušit, co provede kombinace těchto produktů, jejich množství a délky užívání s lidským zdravím. Jestli povede k různým změnám v organizmu, rakovině, nebo v lepším případě "jen" k ekzému.

Výhody používání přírodní kosmetiky jsou tedy naprosto zřejmé. Pokud pro vás není zdraví jen nějaký prázdný pojem,  ale opravdu byste se rádi dožili stáří bez toho, aniž byste třeba bloumali uličkami onkologie, zkuste se zamyslet nejen nad tím co jíte, ale také, co dáváte jíst své kůži. Není zase tak těžké se na poli kosmetiky zorientovat. Jediné, co musíte udělat, je nebát se toho, že nemáte doktorát z chemie a zajímat se, copak se vám to vlastně výrobce snaží prodat.

Jak se orientovat ve složení produktů?

   Složení kosmetiky se dá při troše cviku rozluštit vcelku jednoduše. Podělím se s vámi o několik tipů, jak rychle při koupi poznat, jestli vás výrobce spíš netahá za nos s nápisem "přírodní kosmetika" na obale.

Seznam ingrediencí má svá pravidla. Úplně na začátku jsou složky, které jsou ve výrobku zastoupeny v nejvyšším množství. Je to tzv. "základ". Na konci složení jsou pak uvedeny ty složky, kterých je ve výrobku nejméně. Taková malá zrada ale je, že pokud jsou ve výsledném složení ingredience obsaženy pod 1%, je možné je pak řadit libovolně.

V případě opravdu kvalitní kosmetiky můžete na začátku objevit věci, pod kterými si snadno můžete představit konkrétní rostlinu, ovoce, olej, apod. Pro příklad - nejčastěji mívá přírodní a bio kosmetika základ v podobě bambuckého másla, aloe vera, rostlinných olejů a vosků (jojobový, arganový, mandlový, meruňkový). Jako takovou malou pomůcku, hledejte latinské názvy - tak se totiž označují právě rostliny, extrakty a výtažky - např. Jasminum Officinale (jasmínový olej), Olea Europaea (olivový olej), Cannabis Sativa Seed Oil (konopný olej), Aloe Barbadensis Leaf Juice (gel z listů Aloe vera), apod.

Stejně jako je důležité vědět, co hledáte, tak je také podstatné zjistit, čemu se vyhnout. Je sice hezké, když vám výrobce na obal napíše, kterak šampon neobsahuje umělé silikony, nebezpečné konzervanty, případně agresivní sulfáty... Ale naučte se VŽDY obrátit obal v ruce, podívat se na jeho zadní stranu a na vlastní oči se přesvědčte, zda je vše opravdu tak, jak tvrdí líbivý slogan. Pár zásadních tipů za všechny:

• uvidíte-li cokoli s koncovkou -icone, jedná se o silikon, který se usazuje na kůži a ve vlasech a nejde bohužel vymýt. Co toto postupné vrstvení udělá časem s vaší kšticí se už zjistilo - bude suchá, splihlá a jako bez života. V případě pokožky se můžete těšit na vysušenou kůži, která nemůže dýchat a je možné, že se vám postupně zvýší i citlivost pokožky.
• mrkne-li na vás ve složení Petrolatum, Paraffinum Liquidum, Mineral Oil, Vaseline - ruce pryč. Jde o syntetické a laciné ropné náhražky, které podporují tvorbu vrásek, ucpávají póry, hromadí se v ledvinách, játrech a lymfatických uzlinách a zabraňují pokožce v dýchání.
• cokoli s koncovkou -paraben (propylparaben, methylparaben, butylparaben) - jde o konzervanty, často uváděné ke konci složení, jejichž zbytky byly přímo prokázány v nádorech. Zabraňují přirozené aktivitě pokožky a tkání a patří mezi 20 nejznámějších alergenů.

sulfáty (SLS - Sodium Lauryl Sulfate, SLES - Sodium Laureth Sulfate) - jsou to průmyslová levná pěnidla, která můžete najít v čistících gelech, jaru, mýdlech, pěně, šamponech či zubních pastách. Mimo to, že odstraňují mastnotu a špínu bohužel také dráždí pokožku, která se díky nim může stát supercitlivou, šupinatou či svědivou, vysušují a narušují přirozený povrch kůže.

Další věc, co by vám mohla pomoci při výběru produktu muže být i certifikát. Pro příklad jsem vám vybrala pár asi nejznámějších cerfitikátů. 

 

Moje změna v kosmetice aneb jak se z milovníka kosmetiky stal zoufalec No.1

   Dnes mám pro vás trochu neobvyklý článek. Budeme se opět „hrabat“ v kosmetice, ale tentokrát z jiného pohledu. Ráda bych s vámi rozebrala moje rozhodnutí přejít na netestovanou, a pokud možno co nejpřírodnější kosmetiku.

   Posledních pár měsíců doslova ležím v různých článcích o (ne)testování na zvířatech. A jak jsem se k tomuto tématu vlastně dostala? Mám kamarádku Kačí, která se o přírodní kosmetiku a o testování na zvířatech hodně zajímá. Kačí si dokonce kosmetiku i sama vyrábí. Také provozuje blog o bylinkách, jejich zpracování, využití, a dokonce má svoji vlastní kolekci oblečení, takže se určitě mrkněte na Herbarium.

Tak, abych se vrátila k tématu. S Kačí jsme si někdy koncem května na toto téma hodně povídaly a dohodly jsme se, že mi vyrobí krém a peeling ( s obojím jsem moc spokojená). Samozřejmě oba produkty jsou přírodní a netestované na zvířatech. Pořád jsem přemýšlela a hledala informace o testování a o certifikátech kosmetiky (ať už veganské, přírodní nebo netestované). Na internetu je spoustu článků na toto téma, takže si můžete udělat svůj vlastní názor na tuto věc. A jelikož jsem těch informací prošla a prostudovala během několika měsíců opravdu hodně, rozhodla jsem se dále nepodporovat firmy, které testují kosmetiku na zvířatech, a jejichž produkty nemají k naší pleti zrovna šetrné složení.

V pokračování se dovíte něco o přírodní kosmetice z mého pohledu, tak určitě kontrolujte blog.